Co obsahují jednorázové konvenční plenky versus ekologické plenky?

Od kdy se vyrábí jednorázové plenky? Co obsahují klasické jednorázové plenky a proč je problém s jejich rozložitelností? Těšíte se na první miminko nebo naopak čekáte druhé nebo třetí a hledáte ekologická řešení, která by nezatěžovala přírodu? Miminko během 2 let spotřebuje při denní spotřebě 5-6 plenek celkem 4000 plenek. Ty v nasáklém stavu váží 1 tunu odpadu. Když si uvědomíte, kolik je na světě dětí a z toho třeba polovina používá právě jednorázové plenky, je to děsivé číslo. Jednorázové konvenční plenky přitom končí mnohdy na skládkách a tam si hnijí a hnijí i stovky let. Jejich rozklad se odhaduje na 200-400 let. Jestli tomu tak bude a skutečně se rozloží, to ještě ale nevíme.

Trochu historie …

Klasické jednorázové plenky byly vynalezeny v 50.letech a přišel na ně kdo jiný než chlap, která si chtěl ulehčit práci. Byla to papírová plena vyrobená ze speciálně poskládaných částí. Hromadně přišly plenky do prodejen v zahraničí od 60. let minulého století. Do České republiky se dostaly až v 90.letech. Měly přinést modernizaci, ulehčení práce a lepší materiály. Mysleli si, že vzniká něco převratného, co nám lidem pomůže v ulehčení práce, ale negativní stranu vidíme až nyní. V poslední době se více mluví o materiálech, nadbytku plastu, nerozložitelnosti některých materiálů a mnohdy i těch, které měly nabídnout ekologickou alternaci. Není to samozřejmě záměrné, ale někdy výsledky získají až za xy desítek let. Možná budeme i my ještě překvapení v budoucnu, které materiály se neumí rozložit, i přestože by měly.

Co obsahují jednorázové konvenční plenky versus ekologické plenky?

Konvenční jednorázové plenky obsahují umělé hmoty př. propustnou polypropylénovou fólii, která má vytvořit suchost zadečku a hlavně oblečení. Ale také nař. polyakryláty, které zvyšují schopnost absorbovat tekutinu do celulózy. Nepropustnou polyethylenovou fólii, umělou buničinu, gelový absorbent na bázi polyakrylátů, parfemace, barviva, dioxiny, chlór na bělení plenek, lepící pásku, gumičky.

Dioxiny jsou toxické, obsahují karcinogenní látky, které mění chování endokrinního systému. Mohou poškodit funkce jater a nervového systému. Bělení chlórem zase může způsobit hormonální problémy. Je mu přisuzován vznik astmatu, poruchy reprodukce – neplodnosti. Dalším strašákem je tributyl-cín, který je toxický a škodlivý pro vodní organismy. Nelze ho totiž odstranit z vody a může způsobit hormonální narušení. Spouští geny, které podporují růst tukových buněk. Základním problémem už může být použití samotné bavlny. Pokud není v bio kvalitě, byly na ni použity při pěstování pesticidy a umělá hnojiva. Nebudeme vás strašit všemi látkami, které mohou něco způsobit, výčet by to byl totiž veliký.

Oproti tomu např. ekologické rozložitelné plenky Naty mají základ v kukuřičném škrobu bez GMO, nebělenou celulózu, přírodní aditiva, polyesteru, syntetické eslastomery v zapínacích páskách a manžetkách, syntetické spandexové elastické nitě, syntetická tavná lepidla. Mohou se pyšnit certifikátem Vincotte za použití obnovitelných materiálů. Jsou skvělou alternací ke klasickým konvenčním dětským plenkám, které obsahují chemické parfemace, barviva, jsou bělené chlórem a jsou plné chemikálií.

 

Fakta o jednorázových konvenčních plenkách

 

  • průměrně spotřebuje dítě cca 5-6 jednorázových plenek denně
  • za 2 roky spotřebuje dítě průměrně 4000 jednorázových plenek
  • 4000 jednorázových plenek váží cca 1 tunu odpadu
  • plenky končí na skládkách nebo ve spalovnách

Jak zlikvidovat plenky?

Jednorázové konvenční plenky se buď vozí do spaloven nebo na skládku. Ve spalovnách se při spálení uvolňují toxické látky. Jelikož plenky obsahují těžko rozložitelné umělé hmoty, je jejich rozklad na skládkách velmi složitý. Navíc plenky při rozkladu zanechávají stopu v přírodě. Nejen, že podporují vyhnívání skládek, kdy se uvolňují kyseliny rozpouštějící těžké kovy uvolňující se do skládky. To způsobuje průsak skládky a kontaminaci spodních vod. Uvolňuje při vyhnívání i plyny včetně metanu, který přispívá ke klimatickým změnám. Při vyhnívání navíc mohou způsobit požáry, které nejsou na skládkách tak neobvyklé. Naty Ekoplenky jsou z 55-60 % okamžitě biologicky odbouratelné a celé by se měly rozložit do 2 let. Kam správně vyhodit ekoplenky? Ekoplenky doporučují vyhodit na kompost nebo do popelnice na bioodpad.

Ekologické plenky od švédské značky Naty

Autorem příspěvku je Kristýna
Publikováno 20. 06. 2018
* Povinné položky

Zanechte komentář